Hůlová, Havrda, Vrba, Látalová: Hodina ADHD

Tanečnice a choreografka Jana Látalová, hudebník Petr Vrba a výtvarník Pavel Havrda se spolu setkávají na stagi i mimo ni: každý se svou vlastní minulostí, profesními specifiky a odlišnými představami o životě. Kdo s kým tu soupeří o čí pozornost? Kde je hranice mezi láskou a manipulací? Prostřednictvím textu Petry Hůlové, který je motofikční, tj. je fikční, avšak vychází ze znalosti všech protagonistů, nás každá z postav vtahuje do svého příběhu, který se prolíná s příběhy ostatních.

ADHD je diagnóza nejen některých z nás či našich blízkých, ale rovněž inscenační princip. Zkoumáme nejen vrstvy příběhu a odlišné úhly pohledu protagonistů, ale také podoby naší pozornosti sahající od hyperfokusace přes paralelní pozornost až k unikavé roztěkanosti.

„Říkejte mi třeba Jana Látalová. Hledám čepici…a balím. Rodiče mě v pěti dali v Budějicích do lidušky na balet a v devíti  v Praze na baletní konzervatoř, jenže přes prázdniny jsem strašně vyrostla, takže dělám od školy spíš fyzický divadlo, choreografku, režisérku a workshopy pro děti na střední. Jsem spoluzakladatelkou divadelní skupiny Naneko a Kopej.“

„S jednou identitou si dneska muzikant nevystačí, zvlášť jako Petr Vrba v rámci experimentální hudby, pod kterou si dost lidí představí jen bouchání do věcí, co ani nevypadaj jako hudební nástroje. Když nemám Toníka, jsem non stop sbalenej a na cestách. Jím na benzínkách a nocuju v hotelech. V  rámci scény se všichni známe, takže v každým větším městě je pár lidí, s kterejma si vždycky můžu zahrát.“

„Jakýkoli úklid je pouze stavem mezi dvěma bordely….A vzhledem k tomu, že ve skříni neustále koexistuje několik různě roznošených druhů oblečení, které jsou svým neustálým vyndaváním a zandaváním odsouzeny postupně se vzdalovat původní úhledné složenosti, dochází k tomu, že celá skříň je čím dál méně uklizená a její tak zvaně uspořádaný vzhled se postupně mění v naprostou entropii.“

(z autorského textu Pavla Havrdy k jeho výstavě „Procesuální a efemérní charakter světa versus obecné vzorce skříňových systémů, galerie Trafačka, 2004)

A přesně takhle to dneska opakuju i studentstvu.

Po představeních Já kimči (2022), Řevnice, ulice Slepá (2023) a Komitét pro řešení kanalizačních otázek (2024) jde o čtvrtý společný projekt, poprvé s taneční složkou.

Koncepce: Petra Hůlová, Pavel Havrda, Petr Vrba, Jana Látalová
Text/mluvené slovo: Petra Hůlová
Hudba/zvuk: Petr Vrba
Video/světla: Pavel Havrda
Choreografie/tanec: Jana Látalová

Představení vzniklo za podpory SFK a MČ Praha 5

Premiéra: 25. 3. 2025 

Vstupné:
350 Kč 
250 Kč pro studenty a občany s trvalým pobytem na Praze 5

Rezervace vstupenek na rezervace.divadlo@meetfactory.cz.